Slovinsko – Národní park Triglav – naše dovča

Tak se nám rok 2019 přehoupnul do druhé poloviny a my si řekli, že bychom mohli jet někam na dovolenou. Už dříve jsme se bavili o tom, že bychom se mohli kouknout do Slovinska a zkombinovat návštěvu hor a národního parku Triglav s pobytem u mořem.

Jako vždy jsem se vrhla do naplánovaní celého pobytu. Sedla jsem si tedy k počítači a vypisovala jsem si vodopády, jezera a hory, které bych chtěla navštivit. Pár fotek jsem poslala i Áďovi, protože je nutné ho před cestou vždy vizuálně na dovolenou nalákat….

V průběhu času jsem jistila, že vlastně k tomu moři ani nepotřebuji. Nebudu zapírat – ovlivnili mě krásné fotky z NP Triglav od koleňky z práce, která se ze Slovinska zrovna vrátila.

Plánováni mi zabralo poměrně dost času, protože jsem chtěla okružní dovolenou – skoro každý den jsme spali v jiném městě a do toho předchozího už jsme se nevraceli. Musela jsem nejdříve vědět, jak dlouho kde přibližně budeme a co budeme dělat, než jsem mohla hledat ubytování.

Jelikož jsem se v práci nemohla dřív uvolnit, dovolenou jsme začínali až v září. Měla jsem obavy, jak to bude s počasím vypadat, ale nakonec se i to v rámci možností vydařilo. Vzhledem k tomu, že jsme toho viděli poměrně dost, v tomto článku najdete jen takové shrnutí naší dovolené. Pro více informací a fotek o jezerech, vodopádech, horách a soutěsce vždy kliknete na odkaz dané atraktivity (modrý text). Ale teď už k dovolené…..

Dovolená se nesla ve znamení vodopádů, jezer, hor a výšlapů. Hned první den jsme se stavěli u Faaker See v Rakousku. Původně jsme se po cestě chtěli zastavit na Orlím hnízdě v Německu, ale díky nízké oblačnosti by z něj nebylo vůbec nic vidět. Pokud jedete z České Republiky okolo Salzburgu, můžete si od řízení odpočinout zastávkou v tomto krásném městě. My už jsme ale Salzburg navštívili před dvěma lety, proto jsme pokračovali v cestě dále do Slovinska.

Když jsme se blížili k našemu prvnímu ubytování ve vesničce Gozd Martuljek, začínal pěkný slejvák. Říkala jsem si, že nám ta dovolená krásně začíná – předpověď v aplikaci v mobilu ukazovala, že má pršet celý týden 🙁

Naštěstí se večer vypršelo a ráno jsme mohli vyrazit na vodopády Martuljek. Posledních pár metrů na cestě zpět z vodopádů nám začalo pršet, tak jsme nahodili pláštěnky a došli jsme zpět k apartmánu a dali si oběd.

Mezitím se počasí umoudřilo, tak jsme se vydali na další vodopád Peričnik, který je vysoký 52 metrů. Po návštěvě Peričniku jsme se ubytovali v našem dalším ubytování (více níže) a sotva jsme přišli do pokoje, opět začalo pršet. To už jsme byli ale v bezpečí pokoje, tak nám to bylo jedno.

Ubytovali jsme se v hostelu Lukna, který můžeme jen doporučit. Nenechte se ale zmýlit názvem ubytování – v tomto hostelu se nachází pěkné dvoulůžkové pokoje. Celý objekt je nově zrekonstruovaný ve venkovském stylu.

Další den jsme se vydali k soutězce Vintgar, která se nachází nedaleko jezera Bled, kam jsme se přesunuli poté. Ze soutěsky je to co by kamenem dohodil. My jsme si vyšlápli kopec a navštívili jsme Bledský hrad, z kterého je pěkný výhled na celé jezero. Zároveň jsme se prošli okolo jezera a dali jsme si oběd v restauraci na jeho břehu.

Další den jsme se vydali směrem k jezeru Bohinj, kde jsme strávili další dva dny. Prošli jsme se k vodopádu Mostnica, vystoupali k vodopádu Savica, navštívili malebný vodopád Grmečica, prošli se okolo jezera, dali jsme si horský výšlap na horu Vogel a pokračovali dál…

Od jezera Bohinj jsme se vydali směrem k řece Soči. Museli jsme přejet hory, tak nám to nějaký čas zabralo. Jelikož jsme den předem absolvovali výšlap na Vogel, byl tento den pro nás trochu oddychový. Proto nám ani nevadilo, že půlku dne (odpoledne) pršelo. Dopoledne jsme se stihli projít poděl řeky Soči a k večeru jsme se vydali na k vodopádu Koziak. Ubytovali jsme se v Apartmánech Masera, které můžeme jen doporučit.

Další ráno jsme se vzbudili do krásného slunečného dne a tak jsme mohli pokračovat. Vydali jsme se k vodopádu Krampež, Sopot a Stopník. Poté jsme přejeli o kousek dál proti proudu řeky Soči a střihli jsme si další výšlap k vodopádu Boka. Jelikož k večeru opět začalo pršet, po výšlapu jsme dojeli do Bovce, kde jsme se ubytovali.

Ráno jsme se chtěli projít k vodopádu Virje, ale podle předpovědi mělo opět začít pršet, tak jsme se prošli při řece Soči a pokračovali jsme dál k hoře Mangart. Odtud jsme se už vydali směrem do České republiky, cestou jsme se zastavili ještě u Italského jezera Lago del Predil, rakouských jezer Presseger See a Weissen See a poté už jsme zamířili rovnou směrem na Mnichov až domů.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•